Jehněčí kožešinky z brtnické koželužny
17.3.2014
"Stáhl jsem je před dvěma týdny, nechal čerstvou stranou nahoru po dobu porcování, pak nasolil (1,5kg soli/kus), zabalil a nechal polehávat pod stříškou. Včera vyklepal sůl a přes den nechal oschnout na „zimním“ slunci. Odpoledne se snažil
strhnout všechno přebytečné zevnitř, s lojem, uznávám, žádná sláva, natožpak maso, to nešlo dolu vůbec ani v rukavicích. Zabalil jsem do pytle a zavezl na počtu." To je autentický popis toho, co se děje s kožešinou, než ji přeberou na pobočce české pošty. Dál předpokládám, že se balík v řádu dnů dostane na podatelnu Kožedělného družstva Brtnice u Jihlavy. Sám mistr Brtnický uvedený postup doporučuje, takže kdo máte doma čerstvě stažené jehně, nechejte se třeba inspirovat.
Po podzimních porážkách nám na dobírku začínají chodit vyčiněné kožešinky, které bychom rádi poslali dál. Což zakládá důvod napsat článek o tom, co se z kožkou děje dál. Cituji přímo z dopisu V. Koudelky z Brtnice, který byl ostatně rád, že se o osud zaslaných kožek zajímáme.
"Po přejímce poštovní zásilky každou kůži prohlédneme, zjistíme její stav co se týká konzervace, poškození, stav vlasu a posoudíme jaká všechna rizika mohou kůži potkat během výroby. Všechny zjištěné skutečnosti se zapíší do "potvrzení
objednávky". Originální díl odesíláme poštou zákazníkovi. Každá kůže dostane svoje číslo, které se pomocí kleští vyperforuje do řemene a je totožné s číslem na "potvrzení objednávky"."
Autorská vsuvka - potvrezní zpravidla obsahuje text tohoto typu: surovina smrdí, zapařená, hodně tuku, zbytky loje a masa, nebezpečí puštění nebo utržení vlasu, nebezpečí protržení, vlas dlouhý a zacuchaný, nutný sestih. Bez záruky. Až budete sami kožku posílat, vězte, že ať děláte, co děláte, negativní referenci zaslaného zboží ze nevyhnete... Ale pojďme dál:
"Potom se uskladní, případně zakonzervuje (přesolí) v našem skladě a čeká, až se nashromáždí tolik kůží, aby se mohl vytvořit výrobní plán. Ve výrobě se nejprve namočí. Účelem je dostat do kůže tolik vody, jako měla při stažení. Pak se několikrát pere (provádí se v hašplích), mízdří (strojně), kde se očistí řemen od zbytků loje a masa. Potom se znovu pere, mízdří a jde do piklu (obsahuje kyselinu mravenčí) na min. 24 hod. Potom následuje zaležení a vlastní činění - opět min. na 24 hod. Zaležení, ždímání, ruční tukování, zaležení, volné sušení, měkčení, napínání, žehlení, extrahování (chem. čištění), měkčení, broušení řemene, žehlení, česání - případně i střihání, ruční doúprava (okrojení, dočesání), změření, vytřídění dle čísel na zákazníky, finální expedice dobírkové zísilky na poštu. S pozdravem V. Koudelka."
Když jsem Šárce tady ze Squatu Valeč recitoval slovesa činu, pronesla, že je dobře, že to nechávám dělat experty, poněvadž sám bych na to neměl trpělivost. To má, holka, svatou pravdu. Budu to dělat dál a doufám, že se Kožedělné družstvo Brtnice udrží v konkurenci ostatních málo důkladných provozů.
Něco k cenám: činění decimetru čtverečního vyjde na 6,20-7,50 dle délky chlupu bez daně. Poštovné, balné, surovina... menší kožka s krátkým chlupem je za 1000,-, velká s dlouhým i za 1.500, ty na pomezí kolem tisícovky a o poštovné se podělíme s vámi, kterým některou takovou kožešinku pro vás nebo vaše blízké máme poslat.
Je libo persián?
Autor: Vojtěch Veselý | Sekce: PRODUKTY | Tisk | Poslat článek známému