WWOOFovat se dá i jinde, než na biostatku
10.12.2011
Když ovcím skončí laktace, ovoce je sklizené a zakonzervované, včely zazimované a stmívá se tak brzo, že nemá význam převlékat se do venkovního pracovního, nastává čas farmářských dovolených. Nám se tak stalo koncem letošního listopadu, ale jen zpola, Lenka na Lanzarote nejprve absolvovala několikadenní seminář o Youthpassu (Mládež v Akci) a já prvních pár dní na Gran Canaria dobrovolničil (WWOOF).
Michael Pertoll se ženou Rominou a čtyřletým synkem Balienem si jeskyni kousek od Ingenio de Santa Lucia obestavěli zdmi, takže jim vznikl pohodlný obývák s kuchyní. Dál po proudu říčky kaňonu Tirajana takhle v jeskyních regulérně, jakože trvale, bydlelo dalších šet sedm rodin, takže jakási komunitka. Michaelova jeskyně fungovala coby hostitelská pro ty, kteří tam za jídlo a ubytování cca 25 hodin týdně pomáhají s provozem domácnosti. Objevil jsem ji krz www.wwoof.es, což předkládám jako príma tip pro ty, kterým během letošní zimy dojde dřevo. Subtropické slunce kanárů dodává dostatek tepla i během tamního období dešťů, proto není divu, že na skále nad jeskyní chytal svit 1kW fotovoltaických panelů. Solární ohřev vody zase zajišťovaly měděné černě natřené trubky na husto uložené v plochém skleněném futrálu.
Vypravěčsky nejvěrnějším, jak jsem již párkrát vyzkoušel, je však vaření na bioplynu. Michaelova jeskyně je celkem náročně dostupná, posledních 200m od zaparkovaného auta se jde příkrou kamenitou pěšinkou pro husí pochod, cestou dolu je napravo příkrý sráz, nalevo pole opuncií. Cestou nahoru sice opačně, ale stejně nebezpečně. Takže co před jeskyní nevyrobí příroda nebo sem člověk nedonese vlastnoručně, tu není. Podobně s čím si příroda neporadi sama, zde zůstává, dokud to člověk nepřesune třeba do kontejneru nahoře na návsi. Kulisy pro výrobu bioplynu ještě doplňme splachovacím záchodem (v jeskyni) a velmi silným průtokovým drtičem na kychyňské lince v místě, kam bychom běžně odkládali kompost.
Na zahradě leží gumový pytel o velikosti několika kubíků slepený z folie zvané Firestone. Rourami jsou do něj svedené jak černá voda z toalety, tak bioodpad z kuchyně. 98,5% příchozího materiálu je tekutina, zbytek tuhá hmota, která se ovšem během několika týdnů, co v pytli pobývá, změní v tak řídkou kaši, že pytel je snadné malým čerpadýlkem na 12V kompletně vyprázdnit. K tomu ovšem nedochází, tekutinu odčerpáváme průběžně, poněvadž ona uvnitř fermentuje. Kvasnice se tam objeví v podstatě samy spolu s odpadem, netřeba nic extra dávkovat. Tekutý obsah máme dole, ventilek nahoře a mezi tím více či méně mocnou vrstvu plynu bioplynu. Ventilkem je vydena hadice a sice přímo do běžného sporáku, tak jak jej známe z domácích potřeb, akorát trysky musel Michael akuvrtačkou lehce rozšířit. Soused z vedlejší jeskyně je k tomuto zařízení značně nedůvěřivý a hlavním argumentem proti je, že kdyby to fakt fungovalo, tak to už dávno má každý. Na tom něco je, ale čerstvě uvařená fíková káva je také dobrý důkaz.
Během svého pobytu na hostitelské WWOOF farmě jsem si ověřil, jak důležitým rozměrem tohoto dobrovolnického systému na ekofarmách je sdílení zkušeností. Když jsme letos v říjnu zakládali WWOOF na Slovensku, studentka Anna přispěla referátem o motivaci WWOOFerů: zdá se, že se do popředí dostává téma soběstačnosti. Nadále jde o ekologii, cestování, farmaření, ale motiv vysvobození ze závislosti na často centralizované infrastruktuře začíná vynikat.
Pak příjela Lenka a následujících pár dní jsme se motali přírodou Gran Canaria: Cruz Grande, Roque Nueblo, Gűi Gűi playa a okrajově i městy: Mogan, Puerto Rico, Maspalomas, Vecindario. Pak ještě Barcelona, ale to už je jinde a na cestě zpět na náš biostatek.
Těšíme se, až našim WWOOFerům, workcamperům, osadníkům, Brontosaurům, jiným návštěvníkům a ostatním zvědavcům uvaříme kávu na společných splašcích ještě předtím, než je pustíme dál do kořenové čističky odpadních vod. Ty splašky.
Autor: Vojtěch Veselý | Sekce: AKCE | Tisk | Poslat článek známému