Slavnost květů 2014
5.5.2014
Lidová veselice ve Valči opět proběhne. Ačkoli jabloně již stihly odkvést, třešně tím spíš, broskvoně během PanSerBon dokonce trochu pomrznout, ve Valči to květy ožije ještě jednou. Slavnost Květů 2014 se v areálu zámku Valeč bude konat 16.-18. 5., přičemž gro akce přijde v sobotu 17. května. Tehdy AREA viva ovládne svým programem Enviroučebnu promítáním tematických filmů a pořádáním besed. Přijďte i když nebude lejt, vstupné žádné, poučení i zábava zajištěné. Romantické prostředí zámeckého parku ve Valči se i letos stane kulisou pro veselici navazující na obdivuhodně nepřetržitou - 70-150 let (!!!+???) trvající tradici.
SOBOTNÍ program v Enviroučebně je tento:
Projekce filmů:
10:30 Na sever od Slunce - North of the Sun, Inge Wegge, Jørn Nyseth Ranum / Norway / 2012 / 46 min.
13:00 Hlad - Marcus Vetter / Karin Steinberger / Německo, 2009, 90 min - tematicky nejbližší film akce
17:30 Nový svět - Jaan Tootsen / Estonsko / 2011 / 90 min.
19:30 Krev v mobilech - Frank Piasecki Poulsen / Dánsko, Německo / 2010 / 82 min.
Filmy budou prokládány besedami na témata (dosud nevyjasněno a uvidí se asi až úplně těsně před spuštěním Slavnosti):
11:30 - Mgr. Vojtěch Veselý - Jakoubek z Vřesovic tehdy a dnes se silným ohledem na Valečsko, jeho sociální, environmentální, kulturní i biznisové kapacity
14:00 - Květoš (?) - Šetrná produkce i spotřeba dekoračních květin - praktické perspektivy pro Valečsko + opatrné vize
16:30 - Bc. Petra Moecklová - Barokní koncepce zámeckého parku
18:30 - Lucka a její parta - uvidíme
anotace ke všem filmům si snadno najdete na www.jedensvet.cz případně na docalinace, přesto:
Na sever od slunce
Inge a Jørn nejsou běžní surfaři. Spojení s vodou a přírodou se rozhodli prožít si až na dřeň. Na devět měsíců se usadili na opuštěné pláži ostrova u břehů Norska daleko za polárním kruhem, kde našli nejen perfektní vlny, ale také spousty naplavených odpadků. Na pláži chtějí zůstat, dokud neposbírají alespoň tunu toho, co sem dennodenně přináší moře ze vzdálených míst. Svůj životní styl odpovědných surfařů dotahují k dokonalosti i tím, že se živí levným prošlým jídlem a jejich dodávka jezdí na přepálený olej. Fantastické záběry přírody, dobrodružného surfování za polární noci i „běžného“ pobývání na pláži spojuje čirá radost ze života mimo civilizaci. Hrdinové filmu si však zároveň musí zajistit základní podmínky k přežití.
Hlad
Geneticky modifikované plodiny, technologický pokrok, globální oteplování a poptávka po surovinách. Svět počátku 21. století se dramaticky mění, a to tak, aby vyhovoval především potřebám bohatých. S touto změnou se v chudých zemích nadále zhoršuje už tak bídná životní úroveň. Zatímco v USA je největším problémem společnosti obezita, o pár tisíc kilometrů dál na jih, na Haiti, jsou lidé tak chudí, že musí prodávat vlastní děti do otroctví a k obědu jedí koláče z bláta. Ještě dále, v Brazílii, pokračují nenasytné dřevařské společnosti za přihlížení zkorumpovaných politiků v kácení amazonských pralesů a přispívají tak ke klimatické změně. V jejím důsledku dochází k častějším smrtícím obdobím sucha v subsaharské Africe. Masajům v Keni tak bez dešťové vody zbývá jenom žízeň a hladovění. V Indii zase tisíce farmářů uvěřily krásným snům o geneticky modifikované rýži a vrhli se do propagovaného experimentu. Jenže když nezaprší, nesklidí ani to, co měli dříve. Kdo nemůže splácet dluhy, volí raději sebevraždu. Film Hlad přináší detailní a šokující pohled na osudy komunit a konkrétních lidí, kteří se na třech kontinentech ocitli v pasti současných mezinárodních poměrů
Nový svět
Stejně jako většině evropských metropolí i estonskému Tallinnu vládnou auta. Když byla v roce 2006 otevřena ve čtvrti Nový Svět další silnice určená výhradně automobilům, došla skupině místních obyvatel trpělivost. Po happeningu, při kterém v respirátorech a plynových maskách bránili slavnostnímu průvodu při otevření této silnice, se cykloaktivista Erko a student architektury Marten společně s přáteli rozhodli založit Společnost Nový Svět. Náplní jejich práce se staly nejrůznější aktivity omezující automobilovou dopravu v jejich čtvrti, například sprejování falešných přechodů pro pěší. Nápady, jak změnit svou čtvrť k lepšímu, udělat z ní příjemné a zdravější místo pro život a zamezit diktátu automobilové dopravy, se rozhodli přednést i starostovi a městským úředníkům. Snímek o aktivitách skupiny mladých Estonců, kteří svými akcemi inspirovali řadu dalších lidí v různých částech země, přibližuje nezastupitelnou roli občanského aktivismu v současné společnosti.
Krev v mobilech
Napadlo vás někdy, že se ve vašem mobilu mohou skrývat vzácné minerály potřísněné krví obětí války v Demokratické republice Kongo? A že každým zavoláním nepřímo podporujete největší válečný konflikt od doby druhé světové války, kterému za posledních patnáct let padlo za oběť pět milionů lidí? Ne, to není žert, bez vzácných minerálů, jejichž drtivá většina pochází z ilegálních dolů v této zemi, by se totiž váš mobil neobešel. Dánský režisér Frank Piasecki Poulsen své pátrání začíná na Světovém mobilním kongresu v Barceloně. Ke svému zděšení zjišťuje, že mu žádný z výrobců nemůže zaručit, že právě jeho mobily nemají s nelítostnou válkou o naleziště minerálů v Demokratické republice Kongo nic společného. Vypraví se proto na místo činu a po náročné cestě se dostává do jednoho z největších dolů v regionu v konžské Bisie. Dětská práce, prostituce nezletilých dívek, smrt zavalením a přestřelky mezi členy místních gangů jsou zde každodenní realitou. Stejně jako všudypřítomná korupce v celé Demokratické republice Kongo.
Pro bližší info využijte kontaktů.
Autor: Vojtěch Veselý | Sekce: VALEČ | Tisk | Poslat článek známému